Záludná převěj na hřebeni Hoher Seeblaskogel Doporučujeme velký bezpečnostní odstup od hřebenové linie

Záludná převěj na hřebeni Hoher Seeblaskogel Doporučujeme velký bezpečnostní odstup od hřebenové linie

Lesezeit: 12 min

übersetzt von / přeloženo uživatelem

Vladimir Matena

Převěje jsou jedním z nejnebezpečnějších jevů v zimních velehorách. Každoročně přicházejí lidé v Alpách o život v důsledku odtržení převěje pod nohama a následného zřícení. Také na hřebeni pod Hoher Seeblaskogel v oblasti údolí Sellrain se vyskytují – jako snad na každém kopci v rakouských horách – převěje. Ovšem převěj na Hoher Seeblaskogel je pro své oběti mimořádně záludná z důvodu geografických i mentálních.

O převějích obecně

Převěj je formace ze silně zhutněného sněhu vytvářená větrem na vrcholech a hřebenech. Vítr formuje převěj téměř vždy stejným směrem a většina převějí visí nad strmými srázy daleko za hřebenem. Převěje vznikají v první řadě ve vysokohorských a velehorských polohách. Tam fouká vítr silněji a bez přerušení ze stejného směru a především mnohem, mnohem déle než v níže položených horách.

Nebezpečný úsek pro odtržení převěje se nachází vždy v ose hrany hřebene a dokonce i několik metrů před ní! Bohužel málokdy lze poznat, kde přesně se hrana pod sněhem nachází.

Možnosti určení a často i rozpoznání převějí jsou stejně omezené jako třeba možnosti rozpoznání staré kluzné vrstvy u lavinového managementu. Nemine zima, abychom v Alpách nezaznamenali úmrtí v důsledku odtržení převěje. O život přišlo v důsledku odtržení převěje i mnoho známých horolezců, například Hermann Buhl. A téměř všichni ctižádostivější skialpinisté a zimní lezci, kteří v horách strávili nějaký ten pátek, mají svou zkušenost s „tou hnusnou převějí“. Třeba, když převěj rozpoznali teprve z druhé strany až po jejím překonání a šťastně si vydechli, že tentokrát vydržela. Nebo když unikli smrti doslova o vlásek, když se s nimi nerozpoznaná nebo špatně odhadnutá převěj utrhla.

Převěje v oblasti Sellrain

Také v oblasti Sellrain jsou převěje pochopitelně každodenní skutečností zimních hor. Většinou je lze rozpoznat již z dálky. Mladý horolezec se od starých pardálů nebo v alpinistickém kurzu rychle naučí, jak se k nim chovat a většinou je zdaleka obchází.

Pokud ovšem člověk převěj nerozpozná nebo ji ani rozpoznat nelze, jedná se o mnohem větší a mnohem závažnější problém než je riziko starých kluzných vrstev u lavin. Člověk pak zamíří bez jakékoliv obavy do záhuby. Mimoto i po desítkách let zkušeností s alpskými terény alpinisté odhadují odtrhovou čáru převěje velmi, velmi špatně. Vlastně, téměř vždy špatně!

V důsledku tahové síly a rozložení hmotnosti se převěj odtrhává téměř vždy rovnoběžně s plochou závěrného svahu – tedy nikoliv kolmo (90° stupňů) k hřebeni!

Nebezpečná převěj pod Hoher Seeblaskogel

Červeně: Nebezpečná oblast, zeleně: Přibližný průběh bezpečného výstupu v zimním období.

Jedna taková záludná převěj se skrývá při výstupu na Hoher Seeblaskogel. Téměř přesně východním směrem pod vrcholem vzniká každou zimu tento masivní sněhový útvar. Je přibližně 70 metrů široká a místy více než 10 metrů vysoká. Visí od jihu na sever nad severní stěnou Hoher Seeblaskogel.

Severní stěna hřebene Seeblaskogel s nebezpečnou převějí
Při výstupu na Hoher Seeblaskogel kousek pod vrcholem. Převěj se rozprostírá mezi oběmi šipkami. Kritickou oblast nelze žádným způsobem identifikovat jako převátou.

V čem je zrada: Pokud se blížíte po normální výstupové cestě od chaty Westfalenhaus nebo od chaty Winnebachseehütte po ledovci Grünen-Tatzen-Ferner, který leží v širokém vysokohorském údolí (muldě) pod vrcholem, ani netušíte, že se nahoře na hřebeni nachází obrovská převěj. Teprve pár metrů pod vrcholovým křížem lze převěj na hřebeni rozpoznat – tu převěj, jejích odtrhovou čáru jste možná i vy sami před několika minutami o pořádný kus překročili.

Protože přicházíte přesně od jihu a převěj visí přímo na sever, prostě jste ji nemohli vidět. To poznání přijde, až vystoupíte na vrchol. Po celou dobu výstupu nejste ani trochu bokem k ní, abyste ji mohli alespoň vytušit.

Ještě těsně pod vrcholem ji nelze ani náhodou rozpoznat. Přímo vpravo nad prostředními dvěma skialpinisty visí do severní stěny. V tomto místě jsou všichni ještě v bezpečném prostoru. Ale stopa nesmí pokračovat dál doprava nahoru.

Kvůli těmto skutečnostem je Seeblaskogel a jeho převěj stálým tématem místních horolezců. Příliš často na vlastní oči vidíme, jak někdo vyšlapal výstupovou stopu zprava doleva přímo po převěji. Ale Murphyho zákony platí neúprosně:

Pokud se něco může pokazit, tak se to jednou taky pokazí.

Dne 19. března 2019 se převěj stala osudnou zkušenému manželskému páru. Jak už to často u nehod bývá, nebyla jedinou příčinou jen záludná převěj, ale i velmi špatná viditelnost kvůli mlze. Převěj se odtrhla a jedna náruživá horolezkyně a skialpinistka přišla v důsledku pádu do severní stěny o život. Její manžel si se štěstím zachránil život odskokem na pevný podklad.

Již v roce 1982 zde přišel podobným způsobem o život jeden mladý muž. Pod ním se ale převěj utrhla při sjezdu z vrcholu. Jeho pomníček je pár metrů pod vrcholovým křížem.

Proto vás důrazně upozorňujeme:

Na Hoher Seeblaskogel prosím vždy vystupujte přibližně ve spádnici vrcholového kříže a nechávejte si velký odstup od východního hřebene. Nikdy nenastupujte zprava do leva podél hřebene!

Na Hoher Seeblaskogel prosím vždy vystupujte přibližně ve spádnici vrcholového kříže a nechávejte si velký odstup od východního hřebene. Nikdy nenastupujte zprava do leva podél hřebene!


Takto prosím NE!

Smrtelný odtrh převěje dne 19.03.2019

Shrnutí

Odtrh převěje v roce 1997 na přechodu z jižního na severní vrchol Wildspitze. Nikdo nebyl stržen.

Převěje jsou zrádné. Tam, kde by se člověk – nehledě na prokazatelné zkušenosti a znalosti – už cítil v bezpečí, často ještě zdaleka v bezpečí není. Od prvního bodu, kde by člověk už žádné nebezpečí neočekával, je třeba jít v podstatě ještě několik dalších metrů stranou, dolů od hřebene po návětrné straně. Bezpečná oblast je často už tak daleko od nafoukané hrany, že se člověk nachází tak nízko ve svahu, kde prostě buď jít nelze nebo se nechce.

Tento článek vznikl ve spolupráci s vdovcem po Susanne. S nadějí, že její smrt v budoucnu zabrání podobnému neštěstí na tomto krásném kopci.

Schreibe einen Kommentar

*

error: Content is protected!